Na elektřině v roce 2024 neušetříme
Za elektřinu si příští rok připlatí většina odběratelů v Česku. Nejvíc však dopadne nárůst zejména regulované složky elektřiny na klienty kterým skončí fixace. V minulých letech řešily domácnosti zejména celkovou cenu elektřiny a někdy také cenu za silovou složku, která tvoří zhruba 60 % celku, nyní se také mluví o regulované složce. Regulovanou složku neurčují dodavatelé, ale Energetický regulační úřad (ERÚ).
Od začátku příštího roku má podle předběžného návrhu vzrůst domácnostem poměrně výrazně. V letošním roce vláda pokrývala ze státního rozpočtu nárůst nákladů v elektroenergetice na krytí technických ztrát v soustavách, náklady na nákup služeb výkonové rovnováhy a náklady na podporu podporovaných zdrojů energie (POZE). Pro rok 2024 už se však tyto náklady vrátí zpět mezi odběratele, tedy domácnosti a firmy. Částečně bude stát pokrývat jen POZE, ale ve výrazně menším objemu.
Největší cenový náraz pocítí lidé, kteří si zafixovali ještě relativně nízkou cenu elektřiny v roce 2021. Nízké ceny jim však po vypršení tříleté fixace přestanou příští rok platit, a nárůst tak bude o to výraznější. Značně jim vzroste cena silové složky, ale i regulované. Podle návrhu ERÚ vzroste regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti oproti letošnímu roku o 71 procent. V průměru to s DPH bude znamenat zdražení asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh).
Podle dat energetických společností spotřebuje průměrná česká domácnost kolem tří MWh elektřiny za rok. V praxi to znamená že taková rodina si v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 korun víc. Proč tomu tak je? V letošním roce vláda pokrývala ze státního rozpočtu nárůst nákladů v elektroenergetice na krytí technických ztrát v soustavách, náklady na nákup služeb výkonové rovnováhy a náklady na podporu podporovaných zdrojů energie (POZE).
Pro rok 2024 už se však tyto náklady vrátí zpět mezi odběratele, tedy domácnosti a firmy. Částečně bude stát pokrývat jen POZE, ale ve výrazně menším objemu.
Proč regulované ceny vzrostou? Podle ERÚ je zásadním důvodem několikanásobný nárůst ceny silové elektřiny (komodity) proti předkrizovému období. Právě cena komodity má zásadní vliv na specifické komponenty regulovaných cen pro rok 2024:
- Nárůst nákladů na podporované zdroje (POZE) hrazených zákazníky o více než cca 26 mld. Kč. Meziroční nárůst těchto nákladů je způsoben snížením dotací a meziročním poklesem ceny silové elektřiny.
- Nárůst nákladů na technické ztráty v soustavách hrazených zákazníky o 7,9 mld. Kč. Cena na rok 2024 sice meziročně klesla přibližně o 35 %, nicméně stále je o 138 % vyšší než v roce 2022.
- Nárůst nákladů na systémové služby hrazených zákazníky o 7,7 mld. Kč. Odhad nákladů na rok 2024 včetně korekčních faktorů vstupujících do ceny za systémové služby je aktuálně ve výši 14,4 mld. Kč. Do ceny za systémové služby pro rok 2023 vstupovaly náklady ve výši 6,7 mld. Kč, zbývající část byla je v roce 2023 kryta ze státního rozpočtu.
Do hry však vstupují i další důvody, proč regulovaná složka cen elektřiny roste. Jednak je to vliv státních dotací a kompenzací. V roce 2023 stát hradil celé náklady na POZE, což bylo 22,8 mld. Kč. K tomu navíc stát pokryl nárůst nákladů na systémové služby ve výši 15,5 mld. Kč a také nárůst nákladů na technické ztráty v elektroenergetických soustavách (20,5 mld. Kč). Celková výše státních dotací v roce 2023 tak představuje částku přibližně 59 mld. Kč pro elektroenergetiku. Aby bylo možné zachovat ceny pro konečné zákazníky v roce 2024 na úrovni roku 2023, stát by musel znovu vydat přibližně stejnou částku jako letos.
Zdroj: seznamzpravy.cz, e15, mesec.cz
