ČNB vykázala největší ztrátu v historii, prodělala přes 400 miliard
Boj centrální banky s inflací v kombinaci s tvrdou korunou i dědictvím éry devizových intervencí. To jsou dva hlavní důvody, proč Česká národní banka předběžně skončila své loňské hospodaření se suverénně nejhlubší ztrátou od rozdělení Československa.
Vyplývá to ze zveřejněných údajů o bilanci ČNB, se ztrátou bezmála 412 miliard korun. Jen za prosinec nabrala ztrátu přes 110 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera stojí za loňskou propastí kombinace propadu akciových portfolií, silné koruny a vyšších úrokových sazeb. Samotná ztráta centrální banky není z technického pohledu problém, dlouhodobě může operovat i se ztrátou, kterou bude postupně umořovat ze svých budoucích zisků,“ Problém vysoké ztráty by podle něho mohl vznikat až v okamžiku, kdy by kvůli tomu trh začal zpochybňovat schopnost centrální banky provádět měnovou politiku. „To však není případ ČNB a obecně se do těchto potíží dostávají centrální banky, jejichž hospodaření je se státním rozpočtem provázanější, například v Maďarsku,“ zdůrazňuje Seidler.
V loňském roce jsme čelili ztrátě o mnoho nižší a to pouhých 37 miliard korun. V porovnání s letošním rokem však v zemi panovala jiná ekonomická situace spojená s nižšími úrokovými sazbami a slabší korunou. „V současnosti je ztráta tvořena z větší části úrokovými výdaji, které ČNB platí komerčním bankám za peníze, které si u ní ukládají. Ztráta je tedy tvořena reálným peněžním tokem převáděným komerčním bankám,“ vysvětluje ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, její hlavní úlohou je péče o cenovou a finanční stabilitu, nikoliv vytváření zisku.
Zdroj: E15 Jaroslav Bukovský, ČNB
